Z gare a po leadera trhu – ISOTRA slav 30 let

Spolenost ISOTRA letos slav vznamn Jubileum, 30 let na trhu stnic techniky. Co bylo prvnm impulsem pro zaloen firmy, jak tk byla cesta k spchu a dokzali si vbec pedstavit, e firma vyroste do dnench rozmr? Odpovdaj zakladatel a majitel spolenosti Bohumr Blachut a Erich Stava.

Letos oslavte ticet let od zaloen firmy. Vzpomenete si jet na prvn impuls, kter vs vedl k jejmu zaloen?

Blachut: Tenkrt tsn po revoluci jsme jen vdli, e bychom hrozn chtli podnikat, dlat nco svho. Trochu jsme se rozhleli, do eho bychom se pustili, kde von byla dra na trhu – a jako jedna z perspektivnch monost se jevily monte tsnn do oken. Tm jsme zanali. Na zatku jsme byli jen ja mj vagr Erich Stava, nimm kdy se nm podailo sehnat zakzku, tak jsme ji museli sami odpracovat. Ale docela se nm dailo, objednvek pibvalo, naped to byl jeden dm, pak dva a pak u jsme mli zakzku na tsnn do oken pro sto dom – a to us se nedalo zvldat ve dvou. A museli jsme pijmout prvn lidi…
Stava: li jsme z nuly, z gare. Tehdy jsme prodali knky z kuponov privatizace a s utrenmi 12 tisci korunami se pustili do podnikn. Cel to bylo jen o pli, din, entuziasmu… A samozejm skvlch lidech ve firm. Jsme hrd, kam jsme zu dothli. O tom, e se firma vyvine do stvajcch rozmr, se nm nikdy ani nezdlo. N rst byl asto odrazem logick nvaznosti a reakce na poptvku na eskm i zahraninm trhu.

Vm, e to bude asi tk, ale jak byste tch ticet let shrnuli?

Blachut: Potenmi aktivitami byl velkoobchod s tsnnm do oken vetn realizace mont. Takto vznikl nzev ISOTRA. ISO od slova izolace a TRA jako trade (obchod). Velk zjem klient o aluzie po roce 1993 zpsobil rozen podnikatelskch aktivit spolenosti nejprve o monte aluzi a nsledn i o jejich vrobu. Neustl snaha o zdokonalovn produkt a slueb vedla v roce 1995 k rozhodnut vyrbt vlastn komponenty k aluzim a ostatnm vrobkm stnic techniky. Jej Portfolio se postupn rozilo a dnes vrobn program tvo interirov a exterirov aluzie, ltkov rolety, solrn aluzie, plisse, japonsk stny, pedokenn venkovn rolety, st proti hmyzu, markzy, screenov rolety a pergoly. Dleitou soust je vroba komponent, profilovacch trat, stinch nstroj a celch technologickch celk pro vrobu aluzi.


Co povaujete zatm za svj nejdleitj okamik v karie?

Blachut: Velk zlom piel v roce 2000. Tehdy jsme zaali vyrbt etzkov aluzie, na danou dobu velkou novinku. Sice jsme s n nebyli na trhu prvn, ale mli jsme k aluzim vlastn ovldac systm. S nm jsme zabodovali i na prestinm oborovm veletrhu ve Stuttgartu. Tehdy jsme dlali aluzie, a zejmna ty etzkov, a na 50 tisc oken msn.

V roce 2019 jste exportovali zbo do tyiceti esti zem svta. Zmnila se njak situace v souvislosti s pandemi koronavirus?

Stava: V loskm roce v prbhu prvnho kvartlu jsme udlali adu spornch opaten, a to jak na rovni organizan, tak na rovni finann. Snaili jsme se pipravit na nkolik monch scn. Musm ct, e nae kroky se setkaly s podporou a pochopenm naich zamstnanc. V prbhu protipandemickch opaten jsme se snaili za kadou cenu udret vrobu a dodvat zbo naim zkaznkm pesto, e jsme mli destky zamstnanc na OR a nemocenskch. Neperuen vroby bylo naimi zkaznky vnmno velice pozitivn. Skutenost, e lid obecn byli nuceni trvit velkou st roku doma, je vedla k novm investicm do vybaven dom a byt, co pro ns znamenalo nrst objednvek od naich zkaznk. Nimm uplynul rok byl pro ns pekvapiv spn. Doshli jsme historicalky nejvych treb a dky spornm opatenm i zajmavho zisku. V letonm roce vnmme dal meziron nrst objednvek od naich zkaznk, take oekvn pro leton rok jsou znan pozitivn, nebt ovem problm se vstupnmi materily. V poslednch tdnech a mscch dochz k vraznmu nrstu cen vstupnch materil a navc k omezovn dodvek tchto surovin a vrobk od dodavatel. Proto mezi priorität dneka pat zajitn materilovho pokryt pro vrobn provozy.

Jednatel
Jednatel spolenosti (zleva: Bohumr Blachut, Lydie Blachutov, Erich Stava)

S jakmi hospodskmi vsledky jste uzaveli minul rok a jak bude podle vaich pedpoklad rok 2022?

Blachut: V minulm roce jsme doshli obratu 1,34 mld. K. I pes tk a nron chvle spojen s vldnmi opatenmi, hodnotme minul rok jako velice spn. Pedpoklady pro rok 2022 vypadaj zatm tak velmi pozitivn. Je otzkou, con nm pinese druh pololet a to vzhledem k velice vn situaci ohledn nedostatku materil a nedostatku pracovn sly.
Tyto problmy ns v tuto chvli uritm zpsobem omezuj. Pevn vme, e spolenmi silami se nm poda i tuto situaci zvldnout.

Mete prozradit, na kterm trhu (evropsk, asijsk…?) se vm momentln da nejvce? Ppadn i v kter konkrtn zemi maj o stnc techniky nejvt zjem? Ein jak jsou na tom v porovnn ei?

Blachut: Takka polovina na produkce jde na export a do budoucna bychom toto slo chtli jet navit. Navyovn exportnho obratu vnmme v na spolenosti jako jednu z obchodnch priorit. Omezen trh v esk republice nen schopn absorbovat vrobky stnic techniky pednch eskch vrobc. Speciln pozornost vnujeme nejvtmu trhu se stnic technikou v Evrop, a to Nmecku, proto jsme zde zaloili obchodn firmu. Vme, e tm doshneme zven realizace naich vrobk na atraktivnm nmeckm trhu. Abychom uspli na cenov velmi nronm trhu v Polsku, oteveli jsme v minulm roce v Polsku vrobn firmu pro exterirov aluzie, con nm umon prun reagovat na specifika danho trhu a poskytovat naim klientm co nejlep servis. Dle posilujeme n exportn tm o nov obchodn zstupce pro atraktivn exportn destinace. Do logisticky blzkch zem dodvme hotov vrobky, ve vzdlenjch teritorich se specializujeme na dodvn vrobnch technologi a komponent pro vrobu stnic techniky na znaky.

Stnn dnes u nen jen funknm doplkem interiru i exteriru, ale mnoho lid ei design. Stle jet v domcnostech vedou klasick aluzie, nebo u je v prvenstv nahradilo nco jinho?

Stava: Jednoznan dominuje exterirov stnic technika, to znamen venkovn aluzie, screenov a venkovn rolety. Jedn se o nejefektivnj systmy stnn zejmna z pohledu svtelnho komfortu a tepeln bilance budov, co je do budoucna klov vzhledem k blc se platnosti novch norem o energyk nronosti budov. Velice atraktivn jsou bioklimatick pergoly s naklpcmi stenmi lamelami, kter tvo pirozen propojen interiru a exteriru domu a umouj svm majitelm trvit mnohem vce asu ve venkovnm prosted. Co se te interirovho stnn, pevld zde draz na designov ladn stnicch prvk, a to jak aluzi, rolet a pliss, tak i japonskch stn s koncepc celho interiru.

Na trhu jste bez mla ticet let, jsou podle vs zkaznci nronj?

Blachut: V souasn dob je zkaznk, dky informovanosti, m dl vce nronj, co se tk produkt, komfortu ovldn a dopadu na spory energi. Tomu tak odpovd trend a zven poptvka jak po exterirovch produktech stnn a ltkovch systmech, tak po cenov ve postavench produktech, jako jsou napklad pergoly. V dnen dob nen problm ovldat nae produkty prostednictvm mobilu i tabletu a vytvoit si tak vlastn systm automatizace domcnosti. Zkaznk m na vbr celou adu motorizovanch systm, vetn tch inteligentnch, kter sta bezdrtov pipojit k dc jednotce a me si navolit napklad rzn typy scn pro jednotliv typy stnicch prvk nebo svtov strany. Novm trendem v oblasti stnic techniky je zavdn nanotechnologi, dky kterm je mon kupkladu aplikovat speciln samoistic ntry na povrch lamel venkovnch aluzi, co vznamn sn finann a asovou nronost drby stnicch prvk – v souasn dob je to ve stdiu testovanho vzkumu.


Chystte te njak novinky?

Stava: Pokud jde o novinky ve smyslu investic do spolenosti, pak ns ek z dvodu energykch spor pokraovn realizace zateplovn provoznch budov a jejich modernizace. V plnu mme i roziovn vrobnch prostor. Tyto projekty jsou momentln ve stavu rozpracovan projektov dokumentace a stavebnho zen. Pokraujeme v modernizaci strojnho vybaven ve vrobnch provozech, Nickerchen. v nstrojrn a lisovn kov.
Jestlie budeme hovoit o novinkch pro nae zkaznky, za zmnku stoj, e souasnm trendem je „bydlen v exteriru“. Tomuto trendu vrobn odpovdaj zejmna bioklimatick pergoly, u kterch zaznamenvme obrovsk boom. Pokraujc rst trhu je v oblasti exterirov stnic techniky, hlavn z dvodu nespornch pnos v oblasti energykch bilanc budov.

Konkurence je dnes nkolikansobn vt, ne kdy jste zanali. Pociujete zu?

Blachut: Troufm si ci, e jsme jedin firma na svt v oboru stnic techniky, kter um vyvinout nov vrobek na zakzku – navrhnout design, vyrobit k nmu jednotliv komponenty, otestovat a certifikovat nov produkt, nastavit technologick procesy, vyvinout nov strojn zatakto kompletn technologii. Mme adu vc patentovanch a jsou na pikov rovni. Myslm, ev tomto smru je i n potencil do budoucna, stle meme nco vyvjet a tvoit nco novho, i kdy nco vyvjet je ta dra cesta, na rozdl od toho, jen nco okoprovat.

Co vechno muste denn jako majitel takovto firmy zvldnout?

Oba: Rozhodovat, radit, doporuovat, naslouchat, pomhat, chpat, organizovat, nastavovat, chvlit i krat, povzbuzovat, motivovat, chrnit, uklidovat, sledovat, kontrolovat, vyhodnocovat, projevovat silnou vli, souhlasit i odmtat, vytvet nakulturu akulturu fire, stavovat kompromisy dbt na jej dodren. Ein taky dkovat.
Siln majitel a siln firma je jako pevn, mohutn ze. Nen dobr se proti n rozbhnout, ale kdy pijde bouka a fouk vtr, meme se pod ni schoulit a ona ns ochrn.

Vzpomenete si jet, co jste si koupili za svj prvn vydlan milion?

Oba: Konkrtn u si nevzpomnme, ale vechno, co firma vydlala, jsme investovali zpt do rozvoje podnikn. Nimm urit jsme koupili nov strojn vybaven a dal materil. Zajistit chod firmy pro ns bylo a je prioritou.

Kdo vm v ivot na postupu vped nejvc pomohl? (Bez koho byste zu nezvldli?)

Blachut: Mein jsme mli u zpotku tst na lidi kolem sebe, se ktermi jsme podnikali. Dlouh lta pro ns bylo nejdleitj podn ruky. To bylo pro ns vechno. Podkovn samozejm pat naim zamstnancm, partnerm a rodinm.

m si dlte ve volnu radost?

Stava: Radost mi dlaj zajmav zitky – teba kdy jsem si pi pracovnm pobytu v Brazlii dopl jogging po pli Copacabana. A tak kdy jsme vloni s nam amatrskm kuelkskm ISOTRA tmem po osmi letech souten postoupili na Mistrovstv esk republiky neregistrovanch hr.
Blachut: V mld jsem chtl bt vojenskm pilotem, proto jsem si splnil dvn sen a podil si ultralight helikoptru. V ISOTE se ale tak rdi vnujeme sportu, mme vlastn hokejov klub, kuelkov tm a podme oblben tenisov turnaje. Proto mi bylo potenm, kdy nae spolenost navzala spoluprci s hokejovm veliknem Jaromrem Jgrem, kterho lta obdivuji. Vm si lid, kte ve svm ivot nco dokzali, jednaj srdcem a nemaj na mysli jen svj vlastn prospch, ale chtj podporovat ostatn. Jeho tvrd prce a dosaen spchy hovo za ve a navc, chov se naprosto lidsky a to je pro mne stejn.

ISOTRA als

logo ISOTRA as

ISOTRA je technologickm ldrem voblasti stnic techniky nejen vR, ale ive svt. Vlastn vvojem a vrobou tvo interirov iexterirov aluzie, pedokenn venkovn rolety, ltkov rolety, solrn aluzie, plisse, japonsk stny, screenov rolety, …


Mathis Weiß

"Food-Nerd. Stolzer Speck-Experte. Alkohol-Junkie. Ärgerlich bescheidener Problemlöser. Zertifizierter Bier-Guru."

Schreibe einen Kommentar

Deine E-Mail-Adresse wird nicht veröffentlicht. Erforderliche Felder sind mit * markiert